Bambusy - Živé ploty

Jsou to stálezelené rostliny, které charakterizují dřevnatá stébla s kolénky, jež mají schopnost se větvit. Bambusy dělíme na tropické, bambusy mírného pásma a vysokohorské. Velmi se hodí k výsadbě jako živé ploty, k zahradním jezírkům a do japonských zahrad.

Bambusy jsou jedny z nejstarších rostlin na Zemi. Uvádí se, že se vyskytovaly již před dvaceti miliony lety. Pochází z lesů v teplejších oblastech Asie, přirozeně se však vyskytují také v tropických oblastech Ameriky. Některé druhy se adaptovaly na horské prostředí. Do Evropy se bambusy dostaly přibližně ve druhé polovině 19. století. Známých je asi 1000 druhů, dorůstají do výšky od několika málo centimetrů po rostliny vysoké 30 a více metrů. Bambusy jsou příbuznými trav, patří do čeledi lipnicovitých a podčeledi bambusovitých.

Bambusy patří k nejrychleji rostoucím rostlinám. Členíme je na druhy výběžkaté a trsnaté. Trsnaté (rod Farghesia) na rozdíl od výběžkatých druhů netvoří oddenky. Nešíří se do okolí a není potřeba je při výsadbě omezovat kořenovou bariérou. Jsou solitérem, který postupem let mohutní. U výběžkatých druhů (např. Phyllostachys) je potřeba při výsadbě počítat s tím, že rostliny mohou v průběhu několika let expandovat do míst, kde je nechceme, proto si řádně promyslíme, kde danou rostlinu vysadíme a zajistíme neprostupnou plastovou, kovovou nebo betonovou kořenovou bariérou.

Listy bambusů jsou většinou eliptické. Jejich čepel se směrem k bázi zužuje a od tzv. pochvy, která je chrání před vlhkostí, je oddělena kolénkem, kde tvoří krátký řapík. Listy mají schopnost se stáčet v případě nepříznivých podmínek jako je nedostatek nebo přebytek vody, nízká nebo příliš vysoká teplota. Listy bambusů jsou velmi variabilní, od světlounce zelených, žlutě a bíle panašovaných, pruhovaných až po temně rudé. Květy bambusů jsou oboupohlavné, plodem může být obilka. Některé druhy, (např. Melocanna b.) mají jedlé bobule. Bambusy však kvetou poměrně vzácně.

Stéblo bambusu může mít různý povrch. Má podobnou stavbu jako stébla u nás běžně rostoucích trav. Skládá se z různě dlouhých článků spojených kolénky, z nichž vyrůstají listy a větví se. Délka stébla hodně závisí na stanovišti, kde je rostlina vysazena. Pletivo mladého stébla je měkké, ale postupem času zdřevnatí a získá pevnost, jelikož obsahuje vysoké množství křemíku. Stéblo slouží jako zásobárna energie.

Aby nám bambusy dobře prospívaly, je potřeba zvolit vhodné místo k jejich výsadbě. Ideální je místo chráněné před východním a severním větrem. Snesou plné slunce i polostín. Výborně se bambusům daří v blízkosti domů, jejichž stěny přes den kumulují teplo ze slunce. Ideální půda je lehká, propustná, která však udrží vodu. Nikdy by neměla být trvale přemokřená, v té se bambusy dusí a hynou. K výsadbě se hodí bambusy, které jsou předpěstovány v kontejneru. S vysazením můžeme začít hned po rozmrznutí půdy někdy od půli března až opět do zámrazu začátkem října. V prvním roce po výsadbě není nutné přihnojování. V dalších letech vylepšíme půdu hned v březnu NPK, poté můžeme dusíkatými hnojivy zásobovat zeminu do konce srpna, poté vysadíme hnojení dusíkem a přejdeme na draselná a fosforečná hnojiva, která zajistí před zimou vyzrávání pletiva. Vynikající, pokud máme možnost, jsou hnojiva organická, která necháváme na jaře rozložit na povrchu. Na zimu bambusy řádně zalijeme a nasteleme vysokou vrstvou mulče nebo chvojí. Bambusy pěstované v našich podmínkách jsou zimovzdorné, ale dlouhodobě trvající mrazy a sucho je mohou zlikvidovat.

Bambusy můžeme sami množit odkopky, oddenky a dělením trsů. Množení semeny není tolik rozšířené. Nejsnadnější je dělení trsů na jaře, ještě před vyrašením bambusu. Rýčem oddělíme z mateřské rostliny trs s několika výhony a vysadíme na určené místo. Novou rostlinu zbavíme části listů, aby rostlina nevypařovala tolik vody a lépe zakořenila. Novou rostlinu na nějakou dobu přistíníme a dobře prolijeme vodou. Obdobně postupujeme při dělení rostlin pomocí odkopků.

Jako jiné rostliny, tak i bambusy mohou trpět chorobami nebo škůdci, i když je to jen v menší míře. Přesto roztoči, mšice nebo červci mohou rostlinu znehodnotit a při nízké nebo vůbec žádné ochraně zahubit. K ošetření i prevenci použijeme přípravky na savé škůdce formou postřiku na list. V zahradách, obvykle přes zimu, mohou výsadbu bambusů napadnout hlodavci, kteří se ukrývají v mulči. Porost bambusů je lákavý i pro divoké králíky. Zde volíme ochranu formou přípravků odpuzujících zvěř, kterou používají lesníci na ochranu mladého porostu ve školkách. Na zimu můžeme rostliny bambusu oplotit.

Některé u nás pěstované druhy bambusů:
Phyllostachys humilis: výběžkatý, poměrně mrazuvzdorný, krátkodobě snese až -20°C. Vyžaduje plné slunce nebo polostín, dorůstá do výšky 3 - 5 m. Listy jsou velice jemné, dlouhé 11 cm, silná stébla se vybarvují do olivově zelené, mladé výhonky na slunci zase do fialova. Velmi elegantní druh bambusu, vhodný do živých plotů.

Fargesia nitida: trsovitý, poměrně mrazuvzdorný, krátkodobě snese až -20°C. Vyžaduje polostín až stín, dorůstá do výšky 3 - 4 m. Listy jsou temně zelené, při velkých mrazech a silném slunci se stáčejí, jsou dlouhé asi 5 cm. Ohebná stébla se barví do tmavě fialová. Nenáročný druh bambusu, vhodný do živých plotů, stejně tak jako soliterní dřevina.

Fargesia murielae: trsovitý, poměrně mrazuvzdorný, krátkodobě snese až – 20°C. Vyžaduje polostín až stín, dorůstá do výšky 1 – 4 m. Svěže zelená stébla vyrůstají z hustých trsů. Stébla jsou vzpřímená, avšak ohebná, zelené až žlutozelené listy, které jsou široké 1 cm, se na přímém slunci stáčí a rostlina chřadne. Habitus je košatý a tvoří příjemnou clonu.

Fargesia rufa: trsovitý, poměrně mrazuvzdorný, krátkodobě snese až -20°C. Vyžaduje plné slunce, ale prospívá i v polostínu. Dorůstá do výšky 2 m, stébla se zbarvují do žlutozelené barvy a nerostou vzpřímeně, 8 cm dlouhé světle zelené listy se na přímém slunci ani v mraze nestáčejí. Rostlina je elegantní a velmi košatá. Vyráží časně z jara. Vyberte si z naší pestré nabídky- Bambusea - Bambusy.